phpRS
Dnes je: 28. 03. 2024  

 Hl.stránka  Internet  Seznam sekcí  Down  Weblinks  HLEDEJ  Upozornění

  Přihlášeníkulatý roh
Nick:

Heslo:


Registrace

Doba přihlášení
Nepřihlášen
Práva uživatele
A
Máte právo číst
1 z 985 článků
OnLine Návšt.
AB CDE
10000
Celkem OnLine
1
Celkem návštěvníků
9471936

  HELP pro klientykulatý roh

1.DNS 93.93.33.33 a 2 DNS 93.93.33.32 (jinak lze dát i GOOGLE DNS IP adresy 8.8.8.8 a nebo i 8.8.4.4 , IP adresa PC počítače a maska je vždy na předávacím protokolu. Pozor - v případě, že si změnu IP adres neprovedete, mohou se Vám špatně načítat www stránky!!! Další důležité info např. k nastavení emailů naleznete zde. Důležité dokumenty sítě WiFiMorava.com jsou zde.

  Novinkykulatý roh

01.01.2021: !!! Nejdůležitější dokumenty sítě !!!
Nové dokumenty na jedné stránce - (Všeobecné podmínky, Zásady zpracování osobních údajů, Pravidla poskytování internetových služeb, Návrh smlouvy, Reklamace služeb) Viz. vpravo nahoře první článek Reklamace služeb - Novela zákona č. 634/1992 Sb. zavedla alternativní mimosoudní řešení sporů mezi spotřebitelem (klientem/ zákazníkem/ uživatelem) a podnikatelem (poskytovatelem) a to obecně u České obchodní inspekce (ČOI) a v případě telekomunikací (poskytování internet. služeb) u Českého telekomunikačního úřadu (ČTU). Uživatel tak má možnost se v případě sporu s poskytovatelem obrátit na Český telekomunikační úřad a to zejména v případech uznání reklamace dodávané služby apod. V tomto směru budou upraveny i všeobecné podmínky. O této změně Vás budeme informovat. V konečném důsledku nemají tyto informace žádný vliv na chod připojení, pouze Vás tímto informujeme o možnosti řešení případných sporů.

15.08.2016: Prohlášení o používání cookies - Pokud s použitím cookies nesouhlasíte na našich stránkách okamžitě
Pokud s použitím cookies nesouhlasíte na našich stránkách okamžitě z nich odejděte - nemáte právo je číst a používat!!! Co jsou cookies Cookies jsou krátké textové soubory vytvářené webovým serverem a ukládané ve Vašem počítači prostřednictvím prohlížeče. Když se později vrátíte na stejný web, prohlížeč pošle uloženou cookie zpět a server tak získá všechny informace, které si u vás předtím uložil. Cookies využívá pro svou činnost naprostá většina webových stránek. Jak se dělí cookies Cookies lze rozdělit podle toho, kdo je k Vám na web umisťuje, tj. na: Cookie první strany (first party cookie) – jejich platnost je omezena na doménu webu, který prohlížíte. Tyto cookies jsou považovány za bezpečnější. Cookie třetí strany (third party cookie) – jsou umístěny pomocí skriptu z jiné domény. Uživatele tak lze sledovat napříč doménami. Používají se často pro vyhodnocení účinnosti reklamních kanálů. Podle trvanlivosti lze cookies rozdělit na: Krátkodobé (session cookie) – vymažou se z vašeho počítače po zavření prohlížeče. Dlouhodobé (persistent cookie) – po zavření prohlížeče zůstávají zachovány, vymažou se teprve po uplynutí velmi dlouhé doby (ta záleží na nastavení Vašeho prohlížeče a nastavení cookie). Můžete je také ručně odstranit. K čemu cookies používáme Na našem webu používáme tyto cookies: Technické – první strany, krátkodobé. Zajišťují základní technickou funkčnost webu, tj. přihlašování, využívání služeb apod. Google Analytics – první strany, dlouhodobé. Jsou využity ke generování anonymních statistik o používání webu. Hotjar – první strany, krátkodobé i dlouhodobé. Pro analýzu návštěvnosti a zlepšení ovladatelnosti tohoto webu používáme nástroj Hotjar. Do cookies nikdy neumisťujeme citlivá nebo osobní data. Jak lze upravit využívání cookies Vymazání Vymazat můžete cookies ve Vašem prohlížeči – zpravidla bývá umístěno v „Historii“ navštívených stránek. Blokování Prohlížeče umožňují umísťování cookies na Vás počítač zablokovat. V takovém případě bude ale funkcionalita těchto stránek omezena. Informace o nastavení ukládání souborů cookies ve Vašem prohlížeči najdete na stránkách poskytovatele konkrétního prohlížeče: Chrome Firefox Internet Explorer Android Další informace o cookies a jejich využití najdete na stránkách AboutCookies.org Tento web používá Google Analytics Tato stránka používá službu Google Analytics, poskytovanou společností Google, Inc. (dále jen "Google"). Služba Google Analytics používá souborů cookies. Informace o užívání stránky spolu s obsahem souboru cookie bude společností Google přenesen a uložen na serverech ve Spojených státech. Google bude užívat těchto informací pro účely vyhodnocování užívání stránky a vytváření zpráv o její aktivitě, určených pro její provozovatele, a pro poskytování dalších služeb týkajících se činností na stránce a užívání internetu vůbec. Google může také poskytnout tyto informace třetím osobám, bude-li to požadováno zákonem nebo budu-li takovéto třetí osoby zpracovávat tyto informace pro Google. Služba Google Analytics je rozšířena o související reklamní funkce poskytované společností Google, a to: přehledy zobrazení v reklamní síti Google, remarketing (zobrazování reklam v obsahové síti na základě zhlédnutých produktů), rozšířené demografické přehledy (reportování anonymních demografických dat). Více informací o zpracování a využití dat najdete ve smluvních podmínkách společnosti Google Jak zakázat sledování Google Analytics Pokud nechcete poskytovat anonymní data o používání webu službě Google Analytics, můžete použít plugin poskytovaný společností Google. Po nainstalování do Vašeho prohlížeče a aktivaci nebudou dále data odesílána.

15.03.2015: !!! DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ !!!
Oznamujeme, že Váš současný poskytovatel internetového připojení, Roman Lukša, se sídlem Nám. Dr. E. Beneše 5, Kojetín změnil právní formu na právnickou osobu. Od 15. března 2015 je Vaším poskytovatelem internetového připojení jeho právní nástupce společnost WIFI MORAVA s.r.o. (IČ: 037 81 623), se sídlem Blatnická 4219/4, 628 00 Brno, Židenice, zapsaná u Krajského soudu v Brně, odd. C, vložka 86713. Tímto dochází i ke změně účtu (nový účet je 260 074 0634 / 2010 FIO BANKA). Veškeré smluvní podmínky dle dosavadních smluv o poskytování internetového připojení zůstávají v platnosti beze změny včetně sjednané ceny za poskytnuté plnění. Dále upozorňujemem že dochází ke změně v používaných e-mailů. Od 15. března 2015 je používán nový e-mail info@wifimorava.com (tento e-mail prosím používejte v komunikaci s námi) a e-mail wifimorava@wifimorava.com NEPOUŽÍVEJTE - byl zrušen!!! Telefonní číslo +420-776-206200 zůstává a nemění se. Na tyto změny, byli zákazníci i dodavatelé již od konce roku 2014 upozorňováni. Děkujeme za pochopení.

08.10.2012: Plánovaný výpadek internetu, z důvodu výpadku el. proudu
Všem postiženým klientům na přerovsku (Horní Moštěnice, Přestavlky, Bochoř, Stará Ves, Kyselovice, Břest a přilehlého okolí) se omlouváme za plánovaný výpadek spojený s výpadkem el. proudu ve Staré Vsi u Přerova. Výpadek se uskuteční v uterý 9.10.2012 cca od 08.00 do 15.00 hodin. Všem postiženým klientů se prosím omlouváme za problémy s tím spojené.

12.06.2012: Plánovaný výpadek spojený s výměnou páteřního spoje
Všem postiženým klientům na kojetínsku (Kojetín, Popůvky, Kovalovice, a přilehlého okolí) se omlouváme za výpadek spojený s výměnou hlavního routeru, který byl poškozen po intentzivní bouřce. Výpadky se uskuteční ve čtvrtek 13. a 14.06.2012 od 23.00 do 04.00 hodin. Všem postiženým klientů se prosím omlouváme za problémy s tím spojené.

16.12.2011: Plánovaný výpadek spojený s výměnou páteřního spoje
Všem postiženým klientům na přerovsku (Přerov, Horní Moštěnice, Přestavlky, Bochoř, Stará Ves, Kyselovice, Břest a přilehlého okolí) se omlouváme za plánovaný výpadek spojený s upgradem p8te5n9ho spoje. Výpadky se uskuteční ve čtvrtek 16.12.2011 cca od 10.00 do 19.00 hodin. Všem postiženým klientů se prosím omlouváme za problémy s tím spojené.

08.07.2010: Plánovaný výpadek spojený s výměnou páteřního spoje
Všem postiženým klientům na přerovsku (Přerov, Horní Moštěnice, Přestavlky, Bochoř, Stará Ves, Kyselovice a přilehlého okolí) se omlouváme za plánovaný výpadek spojený z výměnou zařízení. Výpadky se uskuteční ve čtvrtek 9.7.2010 cca od 15.00 do 18.00 hodin. Všem postiženým klientů se prosím omlouváme za problémy s tím spojené.

06.07.2010: Neplánovaný výpadek 6.7.2010 - bouřka
Všem postiženým klientům na přerovsku (Přerov, Horní Moštěnice, Přestavlky, Bochoř, Stará Ves, Kyselovice a přilehlého okolí) se omlouváme za neplánovaný výpadek spojený s bouřkou po dobu asi od 17.30 - 21.00 hodin.

10.06.2010: UPOZORNĚNÍ - PLÁNOVANÁ ODSTÁVKA INTERNETU
Všem postiženým klientům na přerovsku (Přerov, Horní Moštěnice, Přestavlky, Bochoř, Stará Ves, Kyselovice a přilehlého okolí) se omlouváme za plánovaný výpadek spojený z výměnou zařízení. Výpadky se uskuteční ve čtvrtek 10.06.2010 cca od 22.30 do 24.00 hodin. Všem postiženým klientů se prosím omlouváme za problémy s tím spojené.

17.11.2009: UPOZORNĚNÍ - PLÁNOVANÁ ODSTÁVKA INTERNETU
Všem postiženým klientům na přerovsku (Přerov, Horní Moštěnice, Přestavlky, Bochoř, Stará Ves, Kyselovice a přilehlého okolí) se omlouváme za plánovaný výpadek spojený z výměnou zařízení. Výpadky se uskuteční ve čtvrtek 19.11.2009 cca od 21.00 do 01.00 hodin. Všem postiženým klientů se prosím omlouváme za problémy s tím spojené.

téma * Kroucená dvoulinka
Vydáno dne 09. 05. 2006 (10421 přečtení)

V případě použití rozvodů pomocí kroucené dvoulinky se ve většině případů bude jednat o hvězdicovou, resp. stromovou topologii. Již z názvu je zřejmé, že kroucená dvoulinka je tvořena dvěma vodiči, resp. párem vodičů. Zásadní je, že tyto vodiče jsou po celé své délce pravidelným způsobem „zkrouceny“ (anglicky: twisted, odsud také twisted pair, čili zkráceně „twist"). Oba vodiče jsou přitom v zásadě rovnocenné (i v tom smyslu, že žádný z nich není spojen se zemí či s kostrou), a kroucená dvoulinka proto patří mezi tzv. symetrická vedení. Signál přenášený po kroucené dvoulince je vyjádřen rozdílem potenciálů mezi těmito dvěma vodiči.

Symetričnosti obou vodičů pak zmenšuje i efekt vnějších vlivů, které na kroucenou dvoulinku mohou působit. Pokud by totiž nějaké vnější elektromagnetické pole tzv. naindukovalo ve vodičích kroucené dvoulinky elektrický potenciál, pak v obou vodičích by byl přibližně stejně velký, a vzájemně by se vyrušil (protože „užitečný" signál je dán rozdílem potenciálů obou vodičů). Vzájemné vyrušení vnějších vlivů samozřejmě nemůže být ideálně dokonalé, a proto jistý efekt tyto vnější vlivy přeci jen mohou mít. Proto se někdy kroucená dvoulinka vyrábí a používá v tzv. stíněném provedení (označovaném jako STP, neboli Shielded Twisted Pair), kdy jsou dva hlavní vodiče opatřeny ještě vodivým obalem, který nepřenáší žádné "užitečné" signály, ale slouží potřebám dokonalejšího odstínění „datových" vodičů od vnějšího okolí. Toto provedení se pak v praxi využívá především ve velice „zatížených“ (rozuměj elmag. polem zatížených) prostředích (výkonné točivé stroje, trafo stanice atd.).

Potřeba minimalizovat vzájemnou interakci mezi vodiči kroucené dvoulinky a jejím okolím se ovšem týká i opačného směru - tedy vyzařování z kroucené dvoulinky směrem ven, do jejího vnějšího okolí. Zde si připomeňme na jednu ze základních pouček fyziky, která říká že každé dva souběžně vedoucí vodiče se chovají jako anténa: pokud je jimi přenášen nějaký střídavý signál, vyzařují do svého okolí elektromagnetické vlny. Konkrétní efekt takovéhoto vyzařování samozřejmě závisí na mnoha faktorech (frekvenci signálu, fyzickému provedení souběžných vodičů atd.), ale při přenosových rychlostech dnešních počítačových sítí efekt vyzařování již není zdaleka zanedbatelný.

Obr. 1 demonstruje vliv pole a způsob odrušení.
Efekt „vyzařující antény" lze ale výrazně snížit, a to tím že se oba vodiče pravidelně zkroutí. Vyzařování se tím sice neodstraní úplně, ale sníží se na takovou míru, která již může být přijatelně nízká (v tom smyslu, že ani neohrožuje lidské zdraví, ani neovlivňuje jiná zařízení či jiné přenosové cesty). V praxi ovšem může záležet na konkrétních fyzických dispozicích a dalších požadavcích, ale i na normách či legislativních úpravách, a výsledná míra vyzařování kroucené dvoulinky bez dalšího stínění může stále být ještě příliš vysoká. Pak musí být místo tzv. nestíněné kroucené dvoulinky (UTP, Unshielded Twisted Pair) použita dvoulinka stíněná (STP), která díky svému stínění vykazuje nižší míru vyzařování. Je však pravdou, že tato stíněná dvoulinka se skutečně v praxi příliš nepoužívá (rozdíl ceny proti efektivnímu rozdílu ve stínění). V případě potřeby se pak raději volí jiné způsoby propojení (např. optický kabel).

Kromě rozdílu v existenci či neexistenci stínění se ale jednotlivé druhy kroucené dvoulinky liší i v tom, jak rychlý přenos dat lze pomocí tohoto rozvodu realizovat. Ve skutečnosti jde sice o maximální frekvenci, kterou je dvoulinka ještě schopna přenést, ale od této frekvence je odvozena i maximální přenosová rychlost, a ta je pro koncové uživatele mnohem důležitější.

První provedení UTP které se používalo takové provedení kroucené dvoulinky, které přenášelo přenosy dat rychlostí 10 megabitů za sekundu - což přenosová rychlost pro síťové rozvody klasického Ethernetu. Dnes se tento druh kroucené dvoulinky označuje jako „kategorie 3", ale v běžné praxi se již používá téměř výlučně dvoulinka kategorie 5. Tato kategorie totiž přenáší přenosy rychlostí 100 Mbps, potřebné pro soudobé vysokorychlostní přenosové technologie (jako je tzv. rychlý Ethernet), a dokonce také přenosy rychlostí 155 Mbps (pro potřeby ATM).

Kroucená dvoulinka kategorie 5 se dnes běžně instaluje i tam, kde přenosová rychlost v řádu 100 Mbps není vůbec požadována (tedy například i pro rozvody klasického desetimegabitového Ethernetu). Důvodem je již relativně malý cenový rozdíl mezi kategorií 3 a 5, a zejména pak očekávání, že dnes instalované rozvody by měly vydržet poněkud delší dobu, než dnes používané přenosové techniky a technologie. Dále existuje dvoulinka kategorie 6, která dokáže realizovat ještě vyšší přenosové rychlosti (řádově GB/s).

Jednou ze základních odlišností kroucené dvoulinky od kaoxiálního kabelu je skutečnost, že na kroucené dvoulince není možné realizovat rozbočení kabelu. Kroucená dvoulinka je proto použitelná jen pro vytváření dvoubodových spojů, a díky svým obvodovým vlastnostem navíc omezených jen na maximální vzdálenost 100 metrů.
Nemožnost vytvářet odbočky pak ale nutně znamená, že prostřednictvím kroucené dvoulinky nelze vytvořit sběrnicovou topologii sítě, se kterou klasický Ethernet počítá a bez které se pro své fungování neobejde. Problém s rozbočením větve lze vyřešit elektronicky - když nejde udělat odbočka přímo na kabelu, přivede se jeden konec dvoubodového spoje ke koncovému uzlu, a druhý na vstup elektronického obvodu, který zajistí potřebné „rozbočení" elektronickou cestou. Nejlépe je si to představit na obrázku 2; z původní sběrnicové tolopogie, využívající možnosti odboček na koaxiálním kabelu, se náhle stává topologie hvězdicovitá. V jejím středu je zařízení, které zajišťuje potřebné „rozbočení", a tak se mu také podle toho říká „rozbočovač" (anglicky: hub).

Zajímavou otázkou ovšem je, jak má fungovat ono „rozbočení" po logické stránce. Zde je důležité si uvědomit, že při zavádění kroucené dvoulinky do Ethernetu bylo základním požadavkem neměnit samotnou podstatu Ethernetu - mimo jiné i jeho představu o tom, že pracuje se sdíleným přenosovým médiem, o které se všechny komunikující uzly musí dělit. Hvězdicová topologie, kterou mají rozvody na kroucené dvoulince, však tento sdílený charakter nevykazuje - zde má každý koncový uzel svou přípojku k nejbližšímu rozbočovači pouze pro sebe, a nemusí se o ni dělit s nikým jiným!

Aby se vyhovělo představě Ethernetu o tom, že pracuje se sdíleným přenosovým médiem, musely se rozbočovače uzpůsobit tak, aby se chovaly jako opakovače. Tedy aby veškerý provoz z kteréhokoli dvoubodového spoje na kroucené dvoulince současně šířily i do všech ostatních dvoubodových spojů, ústících do rozbočovače. Tím sice fyzická topologie zůstala stále hvězdicová, ale logicky se stala znovu topologií sběrnicovou - a to bylo právě to, co klasický Ethernet potřeboval k tomu, aby se mohl realizovat na rozvodech na bázi kroucené dvoulinky. Teprve mnohem později se Ethernet dokázal vysvobodit ze zajetí své představy o sdíleném médiu a plně využít možností, které mu kroucená dvoulinka a její skutečná topologie dávají.

Shrnutí:
Kroucená dvoulinka (twist) existuje v následujících kategoriích:
• Kategorie 1: není určena pro přenos dat
• Kategorie 2: určena pro přenos dat do 1 MB/s
• Kategorie 3: určena pro přenos dat do 10 MB/s
• Kategorie 4: určena pro přenos dat do 15 MB/s
• Kategorie 5: určena pro přenos dat do 100 MB/s
• Kategorie 6(5E): určena pro přenos dat do 1 GB/s (pouze kabel STP, FTP)
• Kategorie 7: norma je nově schválena, pokud vím, není pro ní zatím definován konektor (=zatím nepoužitelná)

Kroucená dvoulinka je tedy vlastně několik izolovaných jednovláknových vodičů (2,4,8,25,100 až 300), které jsou mezi sebou krouceny tak, aby se zabránilo vzájemnému rušení (jak bylo popsáno v předchozích odstavcích. Každá z výše uvedených kategoriích s navíc vyrábí ve třech typech – podle stínění:

• UTP: nestíněná, stínění je realizováno pouze výše popsaných zkroucením a tím potlačením rozdílného potenciálu na vodiči indukovaným
• STP: stejný kabel, každý vodič je stíněn samostatnou folií (opletením)
• FTP: viz. UTP, celý kabel je stíněn vodivou folií
• S-FTP: viz FTP + opletení mědí pro lepší stínění
• S-STP: viz STP + opletení mědí pro lepší stínění

Poznámka: ve všech zemích světa (pokud je mi známo) se běžně používá UTP a ve výjimečných případech STP. To neplatí pro Německo, kde je povinnost vždy použít stíněný kabel!

Další variantou typu twist kabelu je rozdělení podle jádra vodiče, v zásadě se používají dva typy – lanko a drát. Rozdíl v použití je především v tom, že lanko (technickou hantýrkou „licna“) je ohebnější a pevnější, takže se používá spíš pro připojovací kabely k PC, tam kde jsou ohyby a lze očekávat mechanické namáhání, drát se používá pro běžné rozvody v lištách.

Poznámka: s provedením drát se mnohem lépe pracuje !
Schéma nejčastěji používaného UTP kabelu pro počítačové sítě je na obr. 3 (kabel kategorie 5e). Všimněte si barevného rozdělení jednotlivých kabelových vláken, jak si budeme vysvětlovat dále, tyto barvy, resp. pořadí zapojovaní jednotlivých vláken hraje klíčovou roli pro správnou funkci celé sítě budované na tomto přenosovém mediu! Všichni výrobci se na tomto barevném značení shodli, takže nedochází k záměně, pouze u některých výrobců nejsou barvy příliš výrazné (děláte-li 50tý konektor a pokaždé musíte takřka s lupou zjišťovat o jakou barvu se vlastně jedná, je to zřejmý pokyn k tomu změnit dodavatele (výrobce) kabelu). Barvy jsou tedy vždy následující: oranžová – oranžově/bílá – modrá – modro/bílá – hnědá – hnědo/bílá – zelená – zeleno/bílá. Vnější průměr kabelu je zpravidla kolem 6.5 mm, průrazy např. ve stěnách tedy provádějte vždy dostatečně velké – min. 8 mm pro jeden kabel.

Uvedené kabely se samozřejmě musí odpovídajícím způsobem zakončit konektory, které se zapojují buď do konektoru síťové karty nebo do aktivního prvku (switch, HUB či obdobný aktivní člen). Pro kroucenou dvoulinku se používají konektory označované jako RJ x, kde x je číslo odpovídající použití konektoru. Například konektor
• RJ10 – používají se pro připojení sluchátka s telefonním přístrojem, 4 kontakty, pro přenos datové sítě nepoužitelné
• RJ11 – používají se pro připojení tel. přístroje, dva kontakty ze šesti jsou nepoužity, pro datové sítě použitelné pouze pro modemové připojení
• RJ12 – standardní konektor pro telefonní linku, šest kontaktů, všechny využity, pro datové sítě použitelné pouze pro modemové připojení
• RJ45 – standardní konektor pro kroucenou dvoulinku, případně v případě strukturované kabeláže i pro telefonní rozvody, 8 kontaktů.

Ze seznamu je zřejmé, že zajímavý pro datové rozvody počítačové sítě je především konektor RJ45. Jedná se o „zvětšený“ konektor telefonní zástrčky, kde je především zapojeno všech 8 konektorů (i když ne všechny musí být reálně využity). Instalace konektoru je většinou lisováním („krimplováním“) pomocí speciálních kleští. Na obrázku vpravo uvedený konektor je vhodný max. pro kategorii kabelu 5, pokud použijeme kabel vyšší kategorie, je vhodné použít obdobný konektor, ale stíněný.

Kromě těchto typů konektorů se lze občas setkat s konektory tzv. skládacími, které jsou složeny ze dvou dílů a pro jejich kompletaci není nezbytné použít speciální kleště. Je ale pravdou, že tyto konektory mají velice malou životnost a spolehlivost, důrazně doporučuji spíše nepoužívat! Naopak je velice vhodné na konektor požít krytku, která především zabrání poškození kabelu UTP (zvláště v provedení drát) případným zlomením při výstupu z konektoru. Při kompletaci nezapomeňte nejdřív nasunout krytku a poté teprve nalisovat konektor! Je ale třeba přiznat, že pokud se konektor často odpojuje, krytka poměrně výrazně brání jeho odpojování a poměrně intenzivně překáží. V místech, kde se dá tedy předpokládat časté odpojování a připojování (připojování notebooků), zvláště pak v místech, kde není dobrý přístup, zvažte použití krytky, případně použijte krytku s výřezem pro jistící pružinku konektoru. Usnadníte si tím mnoho chronických problémů, které většinou vedou ke destrukci konektoru!

Další nezbytnou komponentou rozvodů počítačové sítě pomocí kroucené dvoulinky je zásuvka počítačové sítě. Je totiž vždy spolehlivější rozvody zakončit v pevné zásuvce pevně zabudované (např. ke zdi) a od ní teprve krátkým kabelem připojit koncový počítač. Kritické místo pro poškození rozvodů je právě u počítače a je snazší vyměnit krátký několikametrový kabel, než znovu protahovat 100 metrů kabelu přes několik místností k nejbližšímu HUBu či switche. Samozřejmě, že tím stoupne (zanedbatelně) cena rozvodů a do jisté míry i pracnost vlastní realizace, na druhou stranu však výrazně stoupne kvalita, životnost a především uživatelský komfort sítě. Zásuvek je mnoho typů a provedení, v zásadě je lze rozdělit na omítkové a pod omítku. Omítkové zásuvky se používají do hotových prostor, zásuvky pod omítku jsou ideální, pokud se rozvodu realizují při budování (rekonstrukci) objektu. V provedením jednoduchém (pro jeden konektor RJ45 či dvojité (pro dva konektory RJ45). Pouze výjimečně se používají vícekonektorové. Pozor – i když je zásuvka např. dvoukonektorová a lze k ní tedy připojit dvě pracovní stanice, platí zásada, že v hvězdicové topologii musí ke každé stanici vést samostatný kabel! Tedy ke dvoukonektorové zásuvce musíme položit dva samostatné kabely od switche!

Dvojitá zásuvka pod omítku a na omítku:
Poslední komponentou pro vlastní realizaci sítě je sice ne nezbytný, ale velice užitečný prvek – spojka na kabel twist. Je užitečná především tehdy, když dojde k poškození kabelu a je možné provést jeho spojení touto spojkou, nebo (což oceníme při realizaci sítě), pokud při konečném zapojení zjistíme, že máme kabel o několik centimetrů kratší než nezbytně potřebujeme. Upozorňuji, pro kabel cat5 a výše bychom neměli používat jednoduché spojky na konektoru RJ45 (viz. obrázek). Na těchto spojkách dochází přeci jenom k jistému útlumu a na moderních sítích jsou vhodné pro nouzové opravy, případně k otestování vedení. Korektní je v tomto případě použít spojku, kde se kabel UTP přímo lisuje do obdobného konektoru jako třeba zásuvka. S touto spojkou je sice o něco více práce a především je nerozebíratelná, na druhou stranu ale bez problému splňuje standardy cat5 a cat6. Pokud použijeme tento typ spojky, není potřeba i na STP kabelu použít v okolí spojky dodatečné stínění, spojka má vlastní stínění hliníkovou folií, včetně jednoduchého filtru.

Tímto výčtem nejsou samozřejmě vyjmenovány všechny nezbytné komponenty, zcela jsem zatím pominul aktivní prvky sítě, doplňkové komponenty (rozvaděče, propojovací kabely, záložní zdroje) a vlastní nářadí potřebné pro instalaci. O tom všem si povíme v další kapitole týkající se návrhu a vlastní instalace stromové (hvězdicové) sítě založené na kroucené dvoulince.

Návrh možné topologie
Pro vlastní fyzickou realizaci lokální sítě založené na kroucené dvoulince je třeba si uvědomit především ten fakt, že ke každému koncovému zařízení, případně uzlu sítě je potřeba položit samostatný kabel. A tento kabel nesmí být zapojen k více koncovým zařízením! Je pochopitelné a logické, že počítač, má-li být připojen k síti musí být položen kabel. Větší problém však je to, že není již tak zřejmé, že až na některé výjimky, nesmi vzniknout tzv. zapojení do kruhu, tedy k jednomu zařízení či uzlu vést více kabelů. V okamžiku kdy k tomu dojde (zpravidla např. chybou v propojení na některém rozbočovači), dojde k prudké degradaci kvality přenosu na síti a ve většině případů ke kolapsu přenosu dat!

Již z předchozích kapitol tedy víme, že kroucená dvoulinka se používá na současných sítích s hvězdicovitou, resp. stromovou topologií. Prvním krokem pro návrh sítě je tedy lokalizace koncových zařízení (pracovních stanic), z toho vyjde lokalizace centrálního uzlu sítě (případě uzlů, vždy se však snažíme o jejich minimalizaci, v zásadě by v síti nemělo být více jak 5 zřetězených uzlu). Centrálním uzlem v tomto případě myslíme rozbočovač. Umístění tohoto uzlu je limitováno několika protichůdnými aspekty. Jednak by měl být topologicky co nejvíce v prostředku sítě, na druhou stranu by měl být co nejblíže připojení sítě k další síti (např. Internetu). Dalším aspektem je bezpečnost – tento uzel by rozhodně u větších sítí neměl být ve veřejně přístupných prostorách a měl by být co nejblíže serveru sítě. Ideální je tedy, pokud je k dispozici samostatná místnost, kam není běžný přístup, která je dostatečně zabezpečená a pokud možno i klimatizovaná. V každém případě však u rozvodů kategorie 5 a vyšších nesmíme přestoupit max. délku kabelu 100 m! A to je ten klíčový požadavek.

Máme-li lokalizované uzly sítě, zvážíme možnost použití rozvaděčů ve vybraných místnostech. V podstatě jde o to, že větší rozbočovače jsou poměrně náročné na klimatizaci (mají vlastní aktivní větráky – hluk!) a zabírají i dost místa.

Předpokládáme-li více než cca 15 počítačů, doporučuji použít alespoň malý rozvaděč, který nejenom že zajistí zabezpečení rozbočovače, ale umožní i zamknutí např. serveru včetně např. záložního zdroje. Bude-li síť větší než cca 20 stanic, je vhodné zvážit i použití patch-panelu, který umožní snadné přepojování větví sítě, pro rozsáhlé sítě je tedy ideálním a stabilním řešením. Předpokládejme tedy, že v našem případě instalujeme uzel s cca 20 větvemi sítě (24 portový switch), server a záložní zdroj. Do vhodné lokality (místnosti) tedy umístíme rozvaděč (např.10” rozvaděč 6U/300mm). Tento rozvaděč (rack) dimenzujeme vždy dostatečně velký, jednak proto, aby se do něj vše bez problému vešlo, jednak proto aby bylo zajištěno dobré větrání a chlazení. U větších skříní s větším množstvím switchů, serverů, telefonních ústředen, záložních zdrojů a podobně je krajně vhodné vybavit i větrákem pro nucené chlazení ve stropě rozvaděče (tyto ventilátory zpravidla mají i snímač teploty uvnitř skříně a automatické spínání ventilace. V našem případě máme relativně malou síť (uzel sítě), vystačíme tedy s výše uvedeným rackem (za cenou cca 2 300 Kč s DPH), do kterého umístíme 24 portový switch 10/100 MB/s (s montáží do racku za cca 3 500 Kč s DPH – pokud nevyžadujeme switch s managementem – o tom si popovídáme v dalších kapitolách). Pokud budeme předpokládat častější přepojování kabelů větví sítě ve switch, doporučuji použít tzv. patch-panel, který umožňuje snadné přepojování přímo na tomto panelu a nikoli až na switche.

Je velice vhodné, zvláště za předpokladu, že v rozvaděči bude umístěn i server (servery, tel. ústředny, atd.), do rozvaděče umístit i záložní zdroj el. energie, který bude nejenom zálohovat server a případně switch, ale i další zařízení a poslouží i jako přepěťová ochrana těchto relativně drahých komponent. V případě obvyklých stolních serverů postačí běžná UPS o kapacitě cca 500 VA (300 W), např. UPS Back 500 za cca 2 400 Kč s DPH. Pro více zatížené sítě je samozřejmě vhodnější zvolit i server v provedení pro montáž do racku (cena při stejném výkonu je až řádově vyšší proti stolním serverům, je však výrazně vyšší spolehlivost a životnost). V případě použití takového serveru pak samozřejmě zvolíme i záložní zdroj s rackovou montáží, cena je opět zhruba dvojnásobná, opět však za výrazného zvýšení kvality a spolehlivosti. Vždy je tedy třeba zvážit finanční aspekt ve vztahu se zvýšením užitných vlastností a spolehlivosti. Zvolte tedy vždy odpovídajíc a vyváženou sestavu podle aktuálních potřeb i s perspektivou dalšího vývoje a možného rozšíření.

Předpokládejme tedy, že máme v odpovídající lokalizaci připravený odpovídající rozvaděč s instalovaným rozbočovačem (switchem) a záložním zdrojem, který bude napájet server a tento centrální switch. V této etapě je vhodné dostatečně podrobně rozkreslit umístění přípojných bodů v jednotlivých místnostech (dostatečně naddimenzovat) a zvolit vhodné trasy pro položení kabelů. Ve většině případů se rozvody realizují v běžných elektrikářských lištách (tzv. „korýtka“) a ze zkušenosti doporučuji zvolit spíš větší rozměry, svazek kabelů by vždy měl být uložen volně! Zvlášť nezbytné je dát pozor na silové rozvody, nikdy nekombinovat datové a silové rozvody v jedné liště (je to nebezpečné a nedovoluje to ani norma!). V případě potřeby je možné použít speciální lišty, které jsou vevnitř odděleny podélnou přepážkou na dva samostatné kanály. Zpravidla se nevyhneme průrazům zdí – vždy zvolte dostatečně velký otvor s dostatečnou rezervou. Po protažení kabelů není vhodné otvor zazdívat maltou či sádrou ! Ve zdi by měla být otvorem protažena chránička a teprve v ní kabely sítě. Zakrytí otvoru je možné provést silikonovým tmelem – NIKDY pěnou!

Jak jsem již uvedl výše, pro každé přípojné místo (zásuvku) potřebujeme jeden kabel od rozbočovače, jedná-li se o dvojitou zásuvku, je potřeba samozřejmě dvou kabelů. Kabel v místě, kde bude zásuvka zpravidla ponecháme s dostatečnou rezervou volný, zásuvky pak instalujeme až po pokládce všech kabelů (svazku). Ochranná lišta by měla končit těsně u budoucí zásuvky, pokud nepoužijeme přímo lišty, do kterých se zásuvky přímo přichycují (elegantní a rychlé řešení, zvláště v administrativních prostorech, kde se široká lišta použije pro komplexní strukturovanou kabeláž a silové rozvody).

Pro připojení zásuvek se používá zpravidla samořezávací konektor, jde vlastně o 8 dvojic břitů, mezi které se kabel zamáčkne, tím se prořízne izolace a spoj se stává vodivým a relativně pevným. Pro tuto operaci se používá speciální nástroj (viz. obrázek), který provede jak zamáčknutí kabelu mezi břity, tak i zastřižení přebytečného konce kabelu (cena je cca 500 Kč).

Dalším nezbytným nářadím jsou speciální kleště na zalisování konektorů RJ45. Existuje v řadě provedení, zpravidla jsou kombinované jak pro konektory RJ11, RJ12 i RJ45. Některé typy mají pevně definovaný doraz (zajišťuje standardní sílu zalisování – někdy dělá potíže, je třeba dobře seřídit!), pro běžné síťování vystačíme s jednodušším provedením bez tohoto dorazu (osobně jim dávám přednost, jsou o něco operativnější). Cena je opět kolem 500 Kč. Zároveň jsou vybaveny i břity pro šetrné a přesné stříhání kabelu (kabel nikdy nezkracujte nožem nebo obyčejnými nůžkami – dojde k poškození konce vodičů a k výraznému snížení kvality konektorů !). Pro lisování konektorů je ještě vhodné mít „ořezávátko“ izolace, které zajistí rychlé a kvalitní odstranění vnějšího obalu kabelu. V nouzi nejvyšší lze použít výše uvedené kleště, je to však relativně pracné a především není jednoznačně definována velikost odizolované části. Cena tohoto nářadí je cca 50 Kč.
 

Vlastní postup pro tvorbu konektoru je tedy následující:
a) Zastříhnout rovně kripovacími kleštěmi konec kabelu (vždy alespoň o pár milimetrů – mohou být poškozené či oxidované konce vodičů)
b) Na kabel nasuneme krytku konektoru tak, že širším koncem směřuje ke konci kabelu. Doporučuji posunout min. 10 – 15 cm daleko, aby nepřekážela při lisování konektoru.
c) Pomocí „ořezávatka“ odstranit izolaci tak, že konec kabelu Vložíme mezi kleště tak, aby konec byl zarovnán s širší částí čelistí. Volně necháme dolehnout na kabel a několikrát lehce otočíme nástrojem kolem dokola kabelu dokud neucítíme, že došlo k odříznutí izolace (sníží se odpor). Pozor na dobré seřízení vymezovače čelistí aby nedocházelo i k poškození izolace vnitřních vodičů! Délka odstraněné izolace je cca 12 mm.
d) Nyní rozpleteme kabely ve vodiči tak, že levou rukou mezi palcem a ukazovákem pevně stiskneme kabel v místě kde konči oříznutá izolace a jednotlivé vodiče srovnáme rovně podle sebe podle požadovaného způsobu zapojení (viz. tabulka níže). Dbáme na to, aby od místa, kde je odstraněna vrchní izolace vnitřní vodiče všech 8 vodičů leželo rovně vedle sebe – kabel tedy „zplacatíme“.
e) Nyní opatrně nasuneme konektor na srovnané konce vodičů, dbáme na to, aby se při nasunování nepřehodili a zároveň byly stále stejně dlouhé. Někdy je vhodné před nasunutím konektoru kleštěmi zastříhnout konce do roviny. Konektor nasazujeme tak, že strana s pojistným perkem je směrem od nás, vodiče zasuneme až na doraz, pohledem z boku provedeme kontrolu, že jsou všechny kabely skutečně až pod břity.
f) Naposledy zkontrolujeme pořadí vodičů a jejich uložení pod břity a pomocí lisovacích kleští zamáčkneme konektor. Tím dojde k zamáčknutí kontaktů v konektoru do jednotlivých vodičů a zároveň konec konektoru se zdeformuje tak, aby pevně přidržoval konec kabelu v konektoru. Toto spojení je nerozebíratelné – pokud se vše nepovede tak jak má, je potřeba konektor odstřihnout a začít znovu.
g) Přetáhneme krytku přes spodní část konektoru podle vybrání pro pojistné perko konektoru.

Je krajně vhodné vždy lisovat jeden kabel, tedy nejdřív na jednom a pak na druhém konci a hned provést otestování vodiče. Testerů je opět několik typů, od jednoduchého testeru, kde pouze LED diody signalizují průchod jednotlivými vodiči až po výrazně sofistikovanější nástroje. Jeden z relativně použitelných je na obrázku (v tomto případě se jedná o kombinovaný tester i pro BNC konektory – koaxiální rozvody, cena je cca 1200 Kč). Povšimněte si, že se skládá ze dvou částí, to proto, aby již natažené kabely (např. přes několik kanceláří) šlo snadno otestovat – na jeden konec připojíme vysílač, na druhý přijímač a sledujeme vyhodnocení přenosu. Z toho je také zřejmé, že ideální je, pokud pokládku kabeláže a jeho zapojování provádí min. dva pracovníci. Po zkušenostech s mnoha zapojováním doporučuji je vybavit malými vysílačkami, které lze běžně pořídit za několik tisíc korun – ušetří to mnoho času, práce i peněz!
A nyní to nejdůležitější – jaké je pořadí vodičů při lisování konektorů. V zásadě se používá dva způsoby zapojení. Zapojení přímé, které se používá pro připojování koncových zařízení k rozbočovači a zapojení křížené, které se využívá především pro propojení mezi rozbočovači navzájem (switch – switch, i když je pravda, že většina současných switchů dokáže sama detekovat typ zapojení a programově to ošetřit) nebo mezi propojením dvou počítačů. Pořadí vodičů je v následující tabulce:

Přímé zapojení

Křížené zapojení

Oranžovo-Bílý

Zeleno-Bílý

Oranžový

Zelený

Zeleno-Bílý

Oranžovo-Bílý

Modrá

Hnědý

Modro-Bílý

Hnědo-Bílý

Zelený

Oranžový

Hnědo-Bílý

Modro-Bílý

Hnědý

Modrý


Tím je provedena vlastní realizace kabeláže. Při zapojování kabelů (konektorů) do rozbočovače vždy kontrolujte, zda konektor lze zasunout relativně snadno a že pojistka konektoru dobře zacvakne. Pokud jde konektor příliš ztuha, nebo nejde zacvaknout pojistka, je to jasný signál o tom, že s konektorem není vše v pořádku (i když tester detekuje bezchybný stav). Zkuste znovu zamáčknou konektor v kripovacích kleštích a pokud to nepomůže, raději konektor odstřihněte a zalisujte nový (je to jako učit se jezdit na windsurfingu – po prvních 50 konektorech/pádech už to jde docela snadno a spolehlivě…).

Problém by ještě mohl být při zapojování zásuvek. Již výše jsem si popsali postup, kdy pomocí nástroje na obrázku X zamačkáváme jednotlivé vodiče do svorkovnice na zásuvce. U většiny zásuvek je barevně označeno pořadí břitů, které souvisí s barvou kabelu. Pro naše použití zvolte barevnou stupnici označovanou zpravidla jako B! Zásuvka by měla být ke zdi (do lišty) připevněna dostatečně pevně, při odpojování kabeli uživatel snadno zapomene zmáčknou pojistku na konektoru a pak dojde k vylomení zásuvky. Někteří výrobci dodávají k zásuvkám oboustranné lepící pásky pro připevnění – to je zcela nedostačující! Vždy zásuvku přišroubujte (zacvakněte do lišty), nebo (pokud to vzhledem k podkladovému materiálu není možné) přilepte dostatečně odolným kontaktním lepidlem.

Poslední zmínka k realizaci sítě pomocí kroucené dvojlinky se týká kombinace různých medií při rozvodu počítačové sítě kroucenou dvojlinkou. V zásadě mohou nastat následující případy:

a) Kombinace twist – koax: s touto kombinací se lze setkat především všude tam, kde jsou stávající koax. rozvody postupně nahrazovány strukturovanou kabeláží (twistem). Pro připojení větve realizované pomocí koax. kabelu (sběrnicová topologie) se používají nejčastěji media konvertory, což je v podstatě dvouportový hub, kde jeden konektor je RJ45 a druhý BNC. Největší problém je v ceně, jedná se o poměrně drahé zařízení (řádově tisíce Kč) a v propustnosti. Je zřejmé, že přenosová rychlost je max. 10 MB/s, podle zkušeností je však při zatížení reálná přenosová rychlost spíše jednotky MB/s. Je to tedy skutečně náhradní a provizorní řešení. Navíc řadu služeb přes toto propojení nelze realizovat!
b) Kombinace twist – optika: toto propojení se používá nejčastěji tam, kde buď páteřní síť řešíme optickým vláknem (nebo propojení budov), nebo v případě připojení na další sítě (internet). Toto propojení je zpravidla řešeno v příslušném switch/roateru, kde jeden z konektorů má spojku na optické vlákno (AUI, nebo v poslední době spíš konektor SC Coupler - viz obrázek). O optických rozvodech si budeme povídat dále podrobněji.
c) Kombinace twist – bezdrát: o tomto způsobu propojení si budeme povídat v dalších částech podrobněji, zpravidla bývá bez problémů, bezdrátové připojení se nezývá proto i „vzdušný Ethernet“ a kromě některých služeb lze na něj aplikovat většinu pravidel a služeb, které se používají ve strukturované kabeláži.

Autor: Ing. Zdeněk Votruba ( http://tf.czu.cz/~votruba/ )



[Akt. známka: 1,85] 1 2 3 4 5

( Celý článek | Vložil: admin WifiMorava.com (Internet k Vám dom | Informační e-mail |Vytisknout článek )

Neručíme za obsah článků jiných autorů !!! Pokud jste neodsouhlasili, nečetli a nebo nesplňujete podmínky pro naší doménu a stránky této domény podřízené, opusťte okamžitě tyto stránky, které jsou od 18. let a jsou výhradně pro rozumově dospělé jedince!!!

 

 

 

Zdroj: WiFiMorava.com a internet


  kulatý roh
CyklistikaJižní Čechy PenzionZarybněníKunžakTuristika chalupaRodinný penzionChatyChata pramiceJindřichův Hradec chataStrmilov a okolí UbytováníČeská Kanada chataKomorníkČeská Kanada

Stránky WiFiMorava.com jsou vytvořeny prostřednictvím phpRS (http://www.supersvet.cz/phprs/).
Pokud byl znám autor daného článku, URL nebo zdroj, je vždy u daného článku uveden.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami,
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
Všechna práva vyhrazena